V rámci sdílení rozlišujeme v dvě skupiny účastníků - výrobce a spotřebitele.
Výrobcem je ten, který vlastní fotovoltaickou elektrárnu a má zájem o sdílení přebytečné energie (tzv. přetok), kterou dodává do rozvodné sítě. Elektrárna může být malá, střední, velká, na nízkém nebo vysokém napětí.
Spotřebitelem je kdokoliv, kdo spotřebovává elektrickou energii - vlastník bytové jednotky, rodinného domu, firmy, mateřské školky nebo třeba kadeřnictví.
Pojďme si to vysvětlit na konkrétním příkladu - pan Novák nechť je vlastníkem rodinného domu s nainstalovanou a zprovozněnou fotovoltaickou elektrárnou s povolenými přetoky (tzv. rezervovaný výkon) a pan Nový nechť je vlastníkem bytu a máme například hezké květnové odpoledne, řekněme 14’30.
Jak již bylo uvedeno, pan Novák má povolené od distributora tzv. přetoky do rozvodné sítě, takže může sdílet energii, kterou v tu chvíli na nic nepotřebuje - jídlo se nevaří, pračka už dojela a pan Novák šel na procházku - a právě v tuto chvíli pan Novák dodává do sítě například 5kW. V tu samou chvíli ale pan Nový dorazil domů a zapnul si vodu na kávu a ohřívá si oběd - dejme tomu, že na to potřebuje 4kW na dalších 15 minut. A pokud jsou oba ve stejné skupině sdílení a panu Novému je přidělen jako výrobní partner pan Novák, tak tyto 4kW nakoupí od pana Nováka za zvýhodněnou cenu a ne od svého dodavatele energie.
Toto je základní koncept sdílení energie a takto to opravdu funguje. Je ale důležité zmínit, že v uvedeném případě byla využita distribuční síť (lidově řečeno dráty) a za toto sdílení je nutné zaplatit distribuční poplatky, včetně všech ostatních předepsaných poplatků, takže výhodná cena se týká pouze tzv. silové elektrické energie (toto neplatí v případě sdílení v rámci bytového domu - to je specifický případ).
Vyvstává samozřejmě otázka, co pak Novák udělá s tou zbývající 1kW, kterou pan Nový nespotřeboval - tu pan Novák buď za smluvních podmínek dodá do sítě nebo lze posílat elektrickou energii od pana Nováka nejen panu Novému, ale dalším účastníkům sdílení, aby i další účastníci měli výhodnější cenu (viz. obrázek níže) - tomuto procesu se říká alokace nebo nastavení alokace a je tím nejdůležitějším v rámci sdílení - čím lépe se alokace mezi účastníky nastaví, tím větší zisk se vygeneruje na straně výrobců a úspora na straně spotřebitele.
Rozlišujeme různé přístupy ke sdílení:
Aktivní zákazník
maximálně 11 členů (z toho může být až 5 výroben a zbytek spotřeby)
členové mohou být z celého území České Republiky
Skupina sdílení ve společenství
až 1.000 členů ve Skupině sdílení ve 3 souvislých obcích s rozšířenou působností nebo na území hlavního města Prahy.
Níže se pokusíme tedy ještě jednou shrnout základní informace ke sdílení:
sdílení se musí zúčastnit jak výrobci, tak i spotřebitelé elektrické energie;
sdílení probíhá současně, tzn. teď někdo vyrábí a teď někdo spotřebovává - vyrobenou energii nelze využít později (v noci nebo třeba v zimě);
každý z účastníků musí mít podepsanou standardní smlouvu o dodávkách elektrické energie s některým z dodavatelů (ČEZ, Innogy, TEDOM, MND, PRE, bezDodavatele atd.);
výrobci musí mít možnost dodávat přebytečnou elektrickou energii do sítě, což znamená mít podepsanou smlouvu o výkupu elektrické energie s některým ze subjektů (viz. výše) - pro sdílení je důležitá hodnota Rezervovaného výkonu (proto je toto součástí Dotazníku Přihlášky do spolku) - to je maximální výkon, který lze dodávat do sítě a lze ho využít ke sdílení - a lze ho najít v dokumentu Smlouva o připojení ... / PPP / UTP které máte k dispozici k Vaší elektrárně;
u spotřebitelů, kteří nemají nainstalovaný tzv. průběhový elektroměr (výrobny ho mají automaticky) bude tento vyměněn distribuční společností nejpozději do 90 dnů od momentu vyžádání ZDARMA (po podepsání dodatku ke smlouvě, který Vám zašle distribuční společnost) - teprve poté je možné se zúčastnit sdílení (upozornění- distribuční společnost a Váš dodavatel energie jsou různé firmy - np. ČEZ Distribuce není ČEZ)
Užitečné odkazy na informace ke sdílení: